Nákupy léků na internetu sice mírně vzrostly, podle průzkumu ale zůstávají Češi konzervativní. Nejvíce si takto pořizují vitamíny a potravinové doplňky, asi ve třech čtvrtinách případů, ve čtvrtině případů pak kupují volně prodejné přípravky na bolest či nachlazení. Tento trend se podle SÚKL v posledních šesti letech téměř nezměnil. Přes internet ze zákona není možné prodávat léky na předpis.
Průzkum se lidí dotazoval také na zkušenosti s elektronickými recepty, které začaly ve větší míře fungovat od roku 2018 a pomohly především během epidemie covidu-19. Pro 79 procent respondentů je díky nim získání léku na předpis snazší, před třemi lety takto odpovědělo 36 procent dotázaných. “Velmi mě těší, že se eRecept osvědčil a lidé oceňují jeho každodenní přínos při získávání léku na předpis. Jeho užitečnost ukázala i koronavirová pandemie. Díky elektronické preskripci se pacienti dostali ke svým lékům rychle a bezpečně,” řekla ředitelka SÚKL Irena Storová.
Po roce fungování většina respondentů průzkumu chválí také lékový záznam pacienta a považuje ho za prospěšný. Za neprospěšný jej označilo šest procent dotázaných. Díky lékovému záznamu má pacient, lékař či lékárník přehled o tom, jaké léky na předpis si pacient vyzvedl, a lze tak zabránit nežádoucím interakcím a duplicitám. V letech 2007 až 2017 podle statistik třiapůlkrát vzrostl počet hospitalizací v důsledku nesprávného užívání léků.
Alespoň čas od času kontroluje zásoby domácích léků a jejich použitelnost 78 procent lidí, což je zhruba stejně jako při minulém dotazování. SÚKL připomíná, že lidé by měli nevyužitá léčiva vrátit do lékárny, která je nechá odborně zlikvidovat. S léky je potřeba zacházet jako s nebezpečným odpadem.
Nemění se ani chování lidí při hledání informací o lécích. Pokud dostanou nový lék, 68 procent lidí si vždy přečte příbalovou informaci, další čtvrtina pak občas. Starší lidé se obrací na lékaře, důvěru pacientů mají taktéž lékárníci.
Pravidelný průzkum lékového ústavu se uskutečnil letos v březnu a zapojilo se do něj 1508 lidí ve věku od 18 do 64 let. Doplňkově bylo zařazeno i telefonické dotazování populace ve věku nad 65 let. Obdobný průzkum si ústav zadal také v letech 2018, 2016, 2015 a 2014.
