Pokud se s hydrogelem zatřese, promění se v tekutinu, což usnadní jeho aplikaci do mozku skrze malou kapiláru. Poté se navrátí do pevnější formy, vyplní nepravidelně tvarované dutiny a pomůže bezpečně dopravit náhradní kmenové buňky do poškozených částí mozku, popsala agentura.
“Skutečným přelomem je to, že je to jednorázový zásah,” uvedl profesor David Nisbet z Australské národní univerzity. “Pacient by přišel do nemocnice s Parkinsonovou chorobou a potřeboval by pouze tento jediný zákrok k potenciálnímu zmírnění mnoha symptomů na několik let dopředu,” dodal.
Testování
Vědci hydrogel testovali zatím na zvířatech, přičemž účinným v boji proti pohybovým poruchám u Parkinsonovy choroby se ukázal být u krys. Nisbet proto doufá, že v příštích pěti letech začnou klinické testy u lidí. Látka, na jejímž vývoji pracují společně výzkumníci z Australské národní univerzity a Floreyho institutu, je podle Nisbeta relativně levná a mohla by být v budoucnu poměrně snadno masově vyráběna.
Parkinsonova choroba je onemocnění mozku, které způsobuje třes a potíže s chůzí, rovnováhou a koordinací. Časem se zhoršuje a zatím na ni neexistuje léčba. Na světě žije odhadem deset milionů lidí s Parkinsonovou nemocí. Zdravotníci by hydrogel v budoucnu mohli použít rovněž u pacientů, kteří trpí jinými neurologickými obtížemi, například prodělali mrtvici, podotkl Reuters.
