“V koronavirovém roce 2020 došlo k poklesu celkového počtu (osobních) psychiatrických vyšetření. Šlo zejména o měsíce březen až květen. Zároveň jsme zaznamenali výrazný nárůst počtu telefonických konzultací a cílených vyšetření,” uvedla zástupkyně ředitele ÚZIS Jitka Soukupová. V součtu tak podle ní bylo výkonů, které psychiatři vykázaly zdravotním pojišťovnám, zhruba stejně jako v předchozích letech.
V prvních měsících pandemie výrazně ubylo hospitalizací kvůli psychickým potížím, zejména těch kratších do tří měsíců.
Psychiatrická klinika si také zadala průzkum mezi běžnou populací a oslovila s dotazníkem přes 40.000 lékařů. “Mapovali jsme, jaký dopad měla pandemie i samotné prodělání nemoci covid-19 na psychický i tělesný stav respondentů, na jejich vztah s rodinou, na finanční a pracovní situaci. Ve většina případů se pandemie na duševním zdraví nijak nepodepsala,” popsal přednosta kliniky Martin Anders.
Deprese
Podle něj se ale zhoršila situace lidí, kteří nějaké duševní potíže již měli. Přibylo tak například lidí s těžkými depresemi. Právě deprese a úzkosti podle odborníků nejvíc souvisejí se stresem. Z tisíce dotazovaných trpí téměř deset procent těžkou depresí, dalších 20 procent mírnou až střední. Zhruba 3,5 procenta lidí má vysokou míru úzkosti. I mírná má přitom negativní dopady na kvalitu života a může způsobit vztahové či pracovní problémy. Potíže se také vraceli lidem, kteří třeba už přestali léky na psychické potíže užívat.
Dotazník ohledně duševního zdraví vyplnilo asi 3500 lékařů. “Zhruba 12 procent z nich trpí vysokou nebo střední úzkostností, s mírnou jich je dokonce před 40 procent, což je alarmující,” uvedl klinický psycholog z Psychiatrické kliniky Radek Ptáček.
Lékaři v loňském roce vydali více než 2,6 milionu elektronických receptů na antidepresiva. Proti roku 2019 jde o nárůst o dvě procenta. Nárůst tak podle nich není výrazný a rozložení předepisování léků v měsících roku je podobné jako v běžných letech.
