Hrazené očkování proti klíšťové encefalitidě my měli mít podle doporučení výboru lidé starší 50 let a proti invazivním meningokokovým infekcím děti do jednoho roku věku místo do šesti měsíců a nově také od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku. Změny by se mohly týkat rovněž hrazení očkování proti lidskému papilomaviru a proti chřipce. Proti chřipce mají mít podle podpořené úpravy hrazené očkování i zdravotníci a další odborní pracovníci ve zdravotnictví.
Spor se v dolní komoře vede o postavení pacientských organizací. Zdravotnický výbor podpořil pozměňovací návrh, aby mohly mít výhradně právní podobu spolku. Část opozice prosazuje, aby mohly veřejnost zastupovat také ústavy či obecně prospěšné společnosti, jejichž hlavní činnost spočívá v pomoci pacientům a ochraně jejich práv a zájmů. Sněmovní plénum by mělo tyto úpravy podle stanoviska výboru zamítnout.
Nejzásadnější je ve vládní novele podle dřívějších informací z ministerstva zdravotnictví změna úhrad drahých inovativních léčiv a přípravků na vzácná onemocnění ze strany pojišťoven. Měla by tuto léčbu více zpřístupnit. Zákon upravuje také třeba proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče vyjednávají se zdravotními pojišťovnami o úhradách péče na celý rok.
Zdravotní sestry podle novely dostanou pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let. Dostupnější péči by mohla přinést pacientům s vážnými ortodontickými vadami, jako jsou rozštěpy a vrozené nebo systémové vady.
Sněmovna by podle doporučení výboru měla novelou upravit právo na přítomnost rodiče při celodenní hospitalizaci dítěte. Naopak by neměla uzákonit dispenzační taxu, tedy odměnu poskytovateli lékárenské péče za výdej léku, a zřejmě ani hrazení těch služeb porodním asistentkám, které ženám v šestinedělí neindikoval lékař.
