Tromboembolická plicní hypertenze, kterou lékaři ve VFN léčí speciální operací, vzniká jako chronický důsledek opakovaných plicních embolií. Ty jsou způsobeny krevními sraženinami, které se uvolnily z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen. U dvou až čtyř procent pacientů po plicní embolii se podle Jansy nerozpustí všechny sraženiny a rozvine se u nich tato plicní hypertenze. Vysoký tlak v plicích může mít různé příčiny a podle vedoucího lékaře centra pro plicní hypertenzi ve VFN Pavla Jansy ho způsobují hlavně srdeční a plicní choroby. Tímto onemocněním, které se projevuje mimo jiné dušností a únavou, podle něj trpí asi procento dospělé populace. Ve VFN ročně diagnostikují kolem 50 pacientů, z nich asi 30 podstoupí operaci.
“U nemocných dochází k nedostatečnému rozpuštění krevních sraženin, které vytvoří překážku krevního toku. Jako následek vzniká vysoký tlak v plicních tepnách, zvětší se pravé srdce a následně dochází k selhávání zvětšené pravé srdeční komory,” popsal onemocnění Jaroslav Lindner, přednosta II. chirurgické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK, který udělal všech 400 operací. Nemocní bez léčby umírají na pravostranné srdeční selhání.
Proběhlé operace
Čtyřstá pacientka, která zákrok podstoupila na konci dubna, měla rozsáhlou plicní embolii loni v září. “Místo toho, aby se mi od dušnosti ulevovalo, se to spíš zhoršovalo,” popsala příznaky nemoci. Lékaři ve VFN ji během operace zchladili na 19 stupňů Celsia. Devětačtyřicetiletá pacientka měla 87 minut zastavené srdce a více než čtyři hodiny byla napojená na mimotělní oběh. Díky zchlazení mohou lékaři zastavit krevní oběh a ochránit mozek. Při normální teplotě kolem 37 stupňů by totiž po čtyřech minutách bez kyslíku došlo k poškození mozku, při zchlazení vydrží asi 20 minut.
Plicní embolie jsou nyní i častou komplikací covidu-19. Zda se dá očekávat vyšší výskyt plicní hypertenze v souvislosti s covidovou pandemií, lékaři zatím nedokáží říct. “Viděli jsme už několik pacientů, kteří prodělali covid v podzimních měsících a dneska po pěti, šesti měsících mají klasickou tromboembolickou hypertenzi. Zda je to opravdu častější, nebo to zapadá do populačního výskytu, zatím neumíme říci, ale ta myšlenka se nabízí,” řekl Jansa.
Speciální operaci s podchlazením, která trvá šest až sedm hodin, dělají v ČR pouze ve VFN. U pacientů, pro které není tato metoda vhodná, se podle Jansy používají léky či balonková angioplastika, při které se zavede do zúženého místa katétr s balonkem na konci. Nafouknutím balonku se tepna rozšíří a místo se vyztuží stentem. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze, kromě II. interní kliniky VFN, je to také kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc.
Dnešek je světovým dnem plicní hypertenze, jako připomínku této nemoci budou dnes některé budovy v Praze, Brně a Olomouci nasvíceny modře.
