Praha 27. března (ČTK) – Výběr informací o takzvané chytré karanténě a o využití moderních technologií k omezení šíření nákazy novým koronavirem ve světě:
– Takzvanou inteligentní neboli chytrou karanténu, tedy nový způsob vyhledávání nových případů nemoci COVID-19 s pomocí dat z mobilů a platebních karet, vyzkouší Česká republika od pondělí 30. března na jižní Moravě. V celé zemi ji chce používat po Velikonocích.
– Nový systém má u každého nakaženého vytvořit stopu, kde se pohyboval posledních pět dní a kdy se případně potkal s někým na delší dobu než 15 minut. Pokud bude nakažený souhlasit, mobilní operátor sdělí hygienické stanici potřebná data o pohybu, uvolněna budou i data o platbě kartou. V případě, že souhlasit nebude, měl by si nakažený vzpomenout s kým se potkal přímo při pohovoru s hygienikem. Po pohovoru s hygienikem se poté udělá kvalifikovaný odhad rizikových osob, které půjdou do karantény a budou otestovány. Buď si dojedou samy autem na odběrové místo nebo k nim přijede odběrový tým domů.
– Podle předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly by se takto mohlo podařit zachytit asi 80 procent případů. Spolu se systémem inteligentní karantény také podle Prymuly mohou přijít postihy za její porušování. Zavedení chytré karantény by mělo umožnit rozvolňování některých protikoronavirových opatření. Pomoc státu i zdravotníkům nabídly také různé technologické firmy. Sdružení firem COVID19CZ například pomohlo státu se vznikem speciální telefonní linky 1212 pro informace ke koronaviru a připravuje mobilní aplikaci pro pomoc s vyhledáním potenciálně nakažených. Aplikace Mapy.cz zase uživateli ukáže, zda se nepohybuje v oblasti se zvýšeným výskytem nakažených lidí, sdílení svojí polohy aktuálně používá přes 630.000 lidí.
– Účinně reagovat na šíření nákazy novým typem koronaviru se pomocí moderních technologií snaží zejména asijské země. K pečlivému dohledávání potenciálně nakažených osob koronavirem přistoupila Jižní Korea, která kromě toho, že na koronavirus testuje na 20.000 lidí denně, také zpracovává údaje o mobilních telefonech, placení kreditními kartami a další osobní data, která umožňují vypátrat, kde se nakažená osoba pohybovala. Pacienti jsou zde rozděleni do skupin podle stupně závažnosti onemocnění a u lidí, kteří jsou v karanténě, je denně telefonicky zjišťován zdravotní stav a pomocí mobilní aplikace jsou sledování, zda karanténu dodržují.
– Rychle a účinně dokázal zareagovat také Tchaj-wan, kde systém sleduje mobilní signál a pokud člověk, který má být v izolaci, opustí domov nebo telefon vypne, upozorní místní úřady. Ty porušovatele vzápětí kontaktují nebo pošlou na jeho adresu kontrolu. Narušitelé karantény mohou dostat pokutu až milion tchajwanských dolarů (přibližně 800.000 korun).
– V Hongkongu monitorují pohyb lidí v karanténě speciální náramky, Thajsko a vietnamská metropole Hanoj kontrolují pohyby lidí pomocí mobilní aplikace. V Singapuru vyvinulo ministerstvo zdravotnictví aplikaci Trace Together, která prostřednictvím bluetooth zaznamenává kontakt s nakaženou osobou na vzdálenost menší než dva metry a k zašifrovaným datům o uživatelích má přístup pouze ministerstvo. Podle úřadů si aplikaci dosud stáhlo přes 730.000 uživatelů. Širokou škálu technologií ke kontrole pohybů osob i jejich zdravotního stavu nasadila v boji s koronavirem také Čína. Mobilní aplikaci sledující kontakt s nakaženým člověkem má také například Izrael.
– Různé digitální technologie využívají i evropské země. Polsko vyvinulo aplikaci Domácí karanténa, po jejíž aktivaci jsou občané vyzváni, aby do telefonu nahráli fotku svého obličeje, takzvané selfie, v domácím prostředí, což musí uživatelé pravidelně opakovat. Slovenský parlament schválil v rámci zákona o mimořádných opatřeních 25. března, že hygienici v době pandemie nemoci COVID-19 získají od mobilních operátorů údaje o pohybu mobilních telefonů, a to i bez souhlasu jejich majitelů. Mobilní data k mapování a analýze pohybu obyvatelstva poskytují operátoři úřadům také v Itálii, Rakousku či Německu.
vlp rmi mal
