Praha 20. listopadu (ČTK) – V Česku rychle přibývá lidí s Alzheimerovou chorobou a jinými demencemi. Od roku 1990 se jejich počet podle propočtů zdvojnásobil. Loni těmito nemocemi trpělo na 167.000 lidí. Úmrtnost se pak za posledních deset let zvedla víc než sedmkrát. Vyplývá to z údajů České alzheimerovské společnosti (ČAS) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle odborníků je důvodem stárnutí společnosti. Rozvoj služeb a specializovaných zařízení s ním ale krok nedrží a neúspěšných žádostí o péči je víc než těch uspokojených, ukázaly sociální statistické ročenky.
Před deseti lety Alzheimerova choroba a demence nepatřily ani do první desítky hlavních příčin úmrtí v Česku. Loni byly už sedmým nejčastějším důvodem. Mohly za smrt každé 23. ženy a každého 45. muže. Zatímco v roce 2009 připadalo na 100.000 obyvatel zhruba šest zemřelých mužů a šest žen s Alzheimerovou chorobou a demencemi, loni to bylo už 42 mužů a 43 žen. Úmrtnost na Alzheimerovu chorobu a demence se tak u mužů mezi lety 2009 a 2018 zvedla o 724 procent, u žen o 737 procent, vyplývá z dat ČSÚ. Celková úmrtnost přitom za desetiletí klesla o sedminu.
Podle propočtů České alzheimerovské společnosti žilo loni v Česku 167.000 lidí s demencemi. “To je jako počet obyvatel Plzně a počet Jaroslavů,” přirovnala ČAS. V roce 1960 to bylo 49.000, o třicet let později 79.000. V polovině 21. století by chorobu mohlo mít na 383.000 Čechů a Češek.
Mezi lidmi nad 65 let demencemi trpí každý třináctý, po osmdesátce každý pátý a po devadesátce každý druhý, spočítala ČAS. Společnost stárne a seniorů přibývá, život se prodlužuje. Podle demografů v příštích desetiletích poroste hlavně počet lidí ve velmi vysokém věku.
Loni v Česku podle statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí fungovalo 341 domovů se zvláštním režimem pro pacienty s demencemi s 20.075 lůžky. Neuspokojených žádostí o pobyt zůstalo 24.198. V roce 2014 bylo těchto zařízení 263 a bylo v nich 14.354 lůžek. Neúspěšných žadatelů bylo 18.530. Potřeba jsou ale i odlehčovací a další služby.
Podle letošní analýzy Asociace poskytovatelů sociálních služeb připadá na tisícovku lidí nad 80 let asi 36 míst v domovech se zvláštních režimem. Pokud by se kapacita nezvýšila, v polovině století by to bylo už jen zhruba 14 míst na tisícovku osmdesátníků a starších. Pro zachování nynější úrovně služby by se do poloviny století musel počet míst zdvojnásobit, a to na 38.536 lůžek, spočítali autoři. “Přičemž největší nárůst kapacity by bylo nutno realizovat do roku 2035,” uvádí analýza.
Podle ní bude potřeba zajistit dostatečnou kapacitu služeb a k ní také potřebný personál. Počet pracovníků by se měl v domovech se zvláštním režimem víc než zdvojnásobit. Pro “odvrácení budoucího kolapsu sociálních služeb” autoři doporučují zajistit dostatek peněz v rozpočtu na investice, změnit financování péče s ohledem na její rozvoj a pustit do systému i soukromé zdroje. Podle analýzy Česko v dokumentech přípravu na stárnutí systémově neřeší a podniká spíš jen dílčí úpravy. “Česká republika se chová, jako by se jí evropské a národní prognózy (o stárnutí) netýkaly. To je nutné změnit,” uvádí analýza.
