Praha 14. listopadu (ČTK) – Kuřákům s chronickou plicní nemocí budou nově zdravotní pojišťovny hradit moderní léky. Musí ale spolupracovat s lékařem a kouření postupně omezovat. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která je nejčastější příčinou transplantací plic v ČR. V Česku má toto onemocnění, které je způsobené z velké části právě kouřením, asi 300.000 lidí. Přibližně 45.000 z nich je kuřáků.
“Pacienti, kteří absolvovali intervenci proti kouření, užívají léky podle pokynů lékaře a snižují počet vykouřených cigaret, se nově zařazují do kolonky spolupracující kuřák a otevírají se jim dveře k moderní léčbě,” uvedla předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti a přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.
Většina lidí podle ní nedokáže přestat kouřit ze dne na den, jsou na nikotinu závislí. Léčba jim umožní se lépe vyrovnávat s nedostatkem vzduchu v plicích, nebudou se dusit. V důsledku ušetří i systém veřejného zdravotního pojištění.
“Nebudou tak často, nebo dokonce vůbec muset do nemocnice s výrazným zhoršením příznaků, kde pak podstupují dražší léčbu včetně například pobytu na jednotkách intenzivní péče,” dodala Vašáková. Pacienti s cukrovkou podle ní také dostávají léky, přestože třeba kouří nebo nedodržují dietu.
Nemoc je důsledkem chronického zánětu průdušek, který vede k jejich zužování a ke zvýšené tvorbě hlenu. Odborníci odhadují, že 300.000 lidí se s ní v ČR léčí, stejný počet zatím o ní zatím neví. “Potýkají se s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou,” uvedla lékařka. Často bývá nemoc zaměňovaná s astmatem. Nejde vyléčit, ale zpomalit. Kromě kouření souvisí její výskyt se znečištěným prostředím, genetikou a opakovanými záněty dýchacích cest.
Většina pacientů jsou kuřáci a lidé nad 50 let, objevují se ale i mladší. “Roste nám generace lidí, kteří se narodili předčasně a jejich plíce se nestačily řádně vyvinout. U nich hrozí dokonce i v pubertě,” řekl přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek. Předčasně narození mají 40procentní riziko rozvoje dlouhodobého postižení dýchacího ústrojí.
