Gastronomické časopisy, televizní pořady o hubnutí i články v médiích o zdravém životním stylu. To vše jsou cesty, kterými Češi přijímají informace o zdravém stravování a vyváženém příjmu potravy. I přesto, že je výživová osvěta oproti dobám komunismu na vyšší úrovni, přístup Čechů ke složení jídelníčku stále opakuje některé mýty tradované z dob totality. Detailní a správný přehled o složení stravy přitom může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění, v jejichž výskytu patří Česká republika na přední příčky.
Podle údajů Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze postihuje onemocnění srdce a cév 700 tisíc Čechů. Mezi hlavní příčiny kardiovaskulárních problémů přitom patří sedavá zaměstnání, nevhodná strava a kouření. Ty spolu s nedostatkem fyzické aktivity nejdříve vyústí v obezitu či zvyšování krevního tlaku a hladiny cholesterolu a později se stávají viníky infarktů a mozkových příhod. Jako prevenci těchto nemocí doporučují lékaři především dostatek pohybu a vyvážený jídelníček.
Mýty o tucích vznikly již před rokem 1989
O základech zdravého pohybu i o bazální skladbě stravování lze nalézt v dnešní době informací dostatek. Detailní edukace o tucích, jejich druzích a jejich roli v organismu však v České republice chybí. Právě podrobnější osvěta o tucích v potravinách je přitom podle lékařů jedním z pilířů prevence kardiovaskulárních chorob. Výživové pyramidy, poměr bílkovin a zeleniny ve stravě či význam mléčných výrobků – to vše jsou pravidla vštěpovaná léta, která si dnes Češi hravě vybaví při vyslovení termínu „zdravá strava“. O tucích však stále panuje u mnoha lidí přesvědčení, které získali již za éry komunismu. Tehdy, a bohužel i dnes, se lze velmi často setkat s lidovým mýtem, že pokud chce člověk zdravě jíst a zhubnout, musí tuky ze svého jídelníčku vynechat. Problematická a mylná je i snaha co nejvíce snížit kalorickou hodnotu konzumovaných potravin, která s odmítáním tuků v dietách úzce souvisí.
O rozdíly mezi tuky ve stravě se Češi moc nezajímají
Podle průzkumu iniciativy Vím, co jím téměř polovina dotazovaných Čechů neví, které tuky škodí jejich zdraví. Dvě třetiny Čechů pak konzumují více živočišných tuků nebo o zdrojích tuků v jídelníčku vůbec nepřemýšlejí. Přitom rozdělení tuků na zdraví prospěšné a ty škodlivé je jedním z důležitých kroků pro prevenci civilizačních chorob. Tuky jsou důležitou součástí naší stravy. Tvoří energetickou zásobu těla a zajišťují tepelnou ochranu organismu. Umožňují také vstřebávání vitamínů A, D, E a K a jsou z nich vytvářeny některé hormony.
Není tuk jako tuk
Tuky lze dělit na nasycené a nenasycené. Nasycené tuky obsahují nasycené mastné kyseliny. Konzumovat tyto tuky bychom měli, ale pouze v rozumné míře. Nadměrný přísun nasycených tuků zvyšuje hladinu cholesterolu a napomáhá ukládání tukových vrstev v těle. Nasycené tuky zvyšují riziko nemocí srdce a cév. Tyto tuky se vyskytují především v živočišných potravinách (sádlo, máslo) a v některých potravinách rostlinného původu (kokosový a palmový olej). Nenasycené tuky naopak obsahují nenasycené mastné kyseliny a jejich konzumace je až na drobné výjimky zdraví prospěšná. Lze je najít v rostlinných olejích, rybách či oříšcích. Nejzdravější variantou nenasycených tuků jsou ty, které obsahují omega-6 a omega-3 mastné kyseliny. Lze je najít například ve lněném oleji či tučných rybách. Právě tyto tuky zdravotníci doporučují zařadit do stravy, protože vědecké studie ukazují, že jejich konzumace přispívá ke snížení kardiovaskulárních rizik.
S osvětou o zdravé výživě pomohou nejen lékaři, ale i Evropská unie
Zahraniční studie ukazují, že obyvatelé vyspělých západních států jsou na tom s povědomím o tucích výrazně lépe. I když je problematika tuků velice složitá a její prezentace veřejnosti vyžaduje dobré vyjadřovací schopnosti, země jako Švédsko a další státy našly způsoby, jak své občany o tucích poučit a přispět tak k jejich zdraví. Kromě srozumitelné osvěty ze strany médií a lékařů může k vyváženému jídelníčku Čechům pomoci i legislativa Evropské unie. Podle ní budou muset výrobci a prodejci potravin upravit dosud nejednotný systém označování složení potravin. Od roku 2016 budou potraviny povinně a viditelně označené informacemi o energetickém obsahu, množství tuku, sacharidů, cukrů, bílkovin, soli a nasycených mastných kyselin. Pokud bude tedy na každé potravině údaj o nasycených mastných kyselinách, je pravděpodobné, že Češi se budou více zajímat o jejich vliv na zdraví, a vyrovnají tak informační deficit, který mají nyní vůči západním zemím.
Autorem komentáře je Ing. Luděk Šarman, který má dvacetiletou praxi v oboru chemie. Autor je výkonným ředitelem společnosti Walramcom.
Walramcom s.r.o.
Walramcom se zabývá prodejem a distribucí produktů ze lnu setého, které jsou určeny pro potravinářský a farmaceutický průmysl. Společnost Walramcom založil po dvacetileté praxi v oboru chemie pan Luděk Šarman s cílem poskytnout českému zákazníkovi kvalitní lněné oleje, lněnou vlákninu a funkční superpotraviny zpracované těmi nejmodernějšími technologiemi. Díky spojení s ekologickou farmou Waihi Bush z Nového Zélandu a vysoké kvalitě technologického procesu výrobního závodu Functional Whole Foods, Ltd., v roce 2009 Walramcom uvedl na český trh ucelenou řadu lněných produktů. Ty pochází výhradně z ekologického zemědělství a jejich výroba je ověřena novozélandskou vládou a jejím certifikátem AsureQuality. Kromě distribuce lněných olejů Walramcom dlouhodobě šíří osvětu ohledně zdravého stravování a publikuje recepty využívající lněné oleje a zdravé potraviny.
Kontakt
Ing. Veronika Skřehotová
Marketing manager
Walramcom
Tel: 725 010 102
