Praha 16. srpna (ČTK) – Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) chce více zapojit veřejnost do pravidelných měření radiace. Má to zvýšit důvěru v naměřená data, ale i pomoci proti dezinformacím. Měřicí přístroje, tzv. dozimetry, si mohou půjčit i školy, dobrovolní hasiči či technické kroužky pro děti. Zapojit se mohou i lidé s vlastními přístroji. Novinářům to dnes řekli zástupci ústavu na tiskové konferenci. Představili také přístroj, který dokáže změřit ozáření štítné žlázy u stovky lidí za hodinu.
Aktuálně měří radiaci v Česku deset profesionálních měřicích stanic. SÚRO plánuje dalších asi 100 pevných měřicích bodů na budovách a několik desítek na mobilní monitorování. Dalších asi 50 měřících přístrojů úřad půjčuje veřejnosti vždy na půl roku.
Hlavním smyslem občanské monitorovací sítě je podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, pod který SÚRO spadá, Dany Drábové nejen doplnit profesionální měřicí síť, ale aby si mohli lidé na práci SÚRO sáhnout. “U záření je to ale strašně těžké, protože člověk není smyslově vybaven, aby záření vnímal. Vždycky se musí spolehnout na nějaký přístroj, který navíc většinou nemá. Navíc se musí spolehnout na to, co, někdo říká, že naměřil a co to znamená,” řekla ČTK.
V lidech podle Drábové částečně přetrvávají i pochybnosti způsobené nedostatkem informací, které lidem podával komunistický režim po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Nedůvěra v instituce ale podle ní v současnosti roste obecně všude v Evropě a Severní Americe.
Právě proto půjdou podle Drábové některé přístroje i do škol, protože mladí lidí mají větší dosah, informace šíří i v rodinách. “Pokud si měření vyzkouší a výsledky vyhodnotí, je to užitečnější, než když si přečtou tři věty v učebnici fyziky. Je pro nás důležité, aby se rozšiřovalo povědomí o tom, že radioaktivita k nám patří,” dodala. Chce tím také bojovat proti dezinformacím, které se v souvislosti s radiací v Česku v minulosti objevily. Výsledky budou ověřené a přístupné na jednom místě.
Profesionální dozimetry stojí tisíce až desetitisíce korun, SÚRO proto vyvinul levný dozimetr, který by se mohl distribuovat například mezi hasiče nebo celníky, kteří by se s ozářením setkali. Pasivní přístroj obsahuje 170 miligramů soli, která při nasvícení ultrafialovým zářením vydává světlo podle intenzity ozáření. Podobně by se kapsle se solí mohly umístit i na místech s rizikem možného teroristického útoku. Cena kompletního přístroje by mohla být asi 20 korun, samotné kapsle se solí tři koruny. Podobně by bylo možné analyzovat ozáření i ze součástek mobilního telefonu, který byl na místě.
V Česku dosud chyběl přístroj, který by umožnil měřit vystavení radiaci u velkého počtu osob. SÚRO proto pracovalo na vývoji tzv. systému JodDet, který dokáže změřit kontaminaci štítné žlázy radioaktivním jodem u stovky lidí za hodinu. Mobilní přístroj by bylo možné nasadit v případě havárie nebo útoku v místech, kde by byly soustředěné osoby. Výzkumy provedené po havárii reaktoru v Černobylu prokázaly nárůst počtu rakoviny štítné žlázy u osob ozářených v útlém věku na Ukrajině, v Bělorusku či v Rusku.
Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) byl zřízen v roce 1995 pod Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. Zabývá se výzkumem v oblasti radiační ochrany a provozuje Radiační monitorovací síť. Projekty rozšíření možnosti monitorování radiace jsou součástí bezpečnostního výzkumu financovaného ministerstvem vnitra. Vývoj levných dozimetrů přišel na tři miliony korun, projekt občanské monitorovací sítě stál asi 15 milionů Kč na čtyři roky.
van mha
