Praha 22. července (ČTK) – V Česku chybí do optimálních počtů zhruba 100.000 dárců krve, je jich kolem 240.000. V létě se dárců krve nedostává více kvůli dovoleným. Novinářům to dnes řekl primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice Miloš Bohoněk. Lidé nesmí darovat krev měsíc po kousnutí klíštětem nebo po dovolené v některých zemích, kde hrozí nákaza západonilskou horečkou, jako je sever Itálie, Maďarsko, Řecko nebo vnitrozemí Slovinska či Chorvatska.
“Nemáme nějaký akutní nedostatek krve, ale starší dárci odchází, a je nutné je nahradit,” doplnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle odhadů přes léto chodí darovat asi o čtvrtinu lidí méně. “Je to organizačně náročnější. Musí se třeba víc telefonovat, ale krev se vždycky sežene,” dodal Bohoněk. Některé nemocnice volají konkrétním dárcům potřebných krevních skupin, jiné posílají SMS těm, kterým uplynulo minimální období od posledního odběru.
Ženy mohou darovat krev jednou za čtyři měsíce, muži za tři. Dárcem krve se může stát dospělý od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní a neužíval nitrožilně drogy.
Po kousnutí klíštěte či návštěvě vybraných zemí nemohou lidé darovat krev čtyři týdny. “Dárce krve testujeme na čtyři základní krevní přenosná onemocnění – HIV, žloutenku typu B, C a syfilis. Všechno se testovat nedá, proto jsou omezení časová,” dodal Bohoněk.
Dárci před odběrem dostanou v nemocnici snídani a poukázku na občerstvení. Ze zákona mají i nárok na den volna v zaměstnání a daňovou úlevu až 3000 korun. Bonusy pro dárce mají i zdravotní pojišťovny.
Krev nelze vyrobit, nemocní tak jsou odkázáni na dárce. Krev potřebují pacienti po těžkých úrazech, při vážných operacích, transplantacích nebo při léčbě otrav. Celoživotně jsou na darovanou krev odkázáni lidé na umělé ledvině či s rakovinou krve. Z krve se vyrábějí léky pro hemofiliky, pro léčbu poruch obranyschopnosti či popálenin.
V roce 2010 bylo evidovaných dárců krve více než 370.000, v roce 2017, z nějž pochází poslední data, už jen 241.000. Ubývá také prvodárců, předloni jich bylo 47.500. Vedle krve odebírají nemocnice a soukromá centra také krevní plazmu, za kterou lidé dostávají v centrech finanční odměnu. Plazmu potom dál prodávají ke zpracování.
Na světě je nejčastější krevní typ nula, v Česku, ale také ve Skandinávii, je ale nejběžnější typ A. Naopak nejméně často se vyskytuje AB. Krevní skupina se dědí po rodičích. Typ krve se dále dělí Rh faktorem na pozitivní, kterých je většina, a negativní. Pražské transfuzní stanice teď nejvíc potřebují dárce obou skupin nula a A, B a AB negativní.
