S krásným počasím, které nám dobíjí baterie, přichází i strašák v podobě alergií. Některým lidem začíná alergie s příchodem jara, někdo tím trpí až v létě. Alergenů je v dnešní době hodně, a tak nás nepřekvapí, když jsou čekárny u alergologa narvané k prasknutí. Dávat pozor by si měli i astmatici, kteří jsou náchylnější k prachu, posekané trávě či kontaktu se zvířetem. Obzvláště pozor by si měli dát také jedinci alergičtí na vosí bodnutí. Tato alergie je nebezpečná hlavně pokud u sebe dotyčný nemá tzv. záchranný balíček, který obsahuje léky a adrenalinovou injekci.
ALERGENY A JEJICH ROZDĚLENÍ:
• venkovní – pyly a spory plísní
• vnitřní – roztoči
• domácí zvířata
• švábi
• alergeny potravinové
• alergeny lékové
• hmyzí jed
PYLOVÁ ZRNA
Jsou to samčí buňky, které slouží k rozmnožování rostli. Pyly barevně kvetoucích rostlin, například růží, alergii nevyvolávají. Jejich velká voskovitá pylová zrna jsou přenášena včelami. Oproti pyly stromů, trav a plevelů jsou lehké a přenášeny vzduchem. Díky tomu u nás vyvolávají alergické reakce.
PLÍSNĚ
Vyskytují se během celého roku. Jejich spory létají vzduchem stejně jako pyly, tudíž vyvolávají alergickou reakci. Tvorba plísní je ovlivněna počasím, hlavně vlhkostí a teplotou.
DOMÁCÍ ZVÍŘATA
Pokud jste si mysleli, že největším alergenem u domácích mazlíčků jsou jejich chlupy, tak jste na omylu. Zvířecí alergeny jsou obsaženy ve slinách, v moči, v krevním séru. Každé zvíře vytváří určité množství alergenů. Množství alergenů je tedy velmi individuální. Takže pokud jste si chtěli pořídit např. kočku bez srsti kvůli tomu, že jste alergik, tuto alternativu nedoporučujeme.
HMYZÍ JED
Každého z nás minimálně jednou za život píchla vosa či včela. Ať už na letních táborech, kde nám na to dali ocet nebo jen tak venku při grilování. V místě vpichu se objevil otok a kůže svědila. Někteří jedinci, kteří jsou na vosí jed alergičtí, by to rozhodně neměli podceňovat. Důležité je rozpoznat příznaky alergie. Pokud tělo zareaguje na hmyzí jed přehnaně jedná se o anafylaktický šok. Ten poznáme podle velkého otoku, dechových potíží, nevolnostmi, nepravidelnému srdečnímu rytmu nebo slabosti až zhroucení. Jak pomoci člověku, když nastane tato situace? Oblast vpichu začneme chladit a okamžitě zavoláme lékařskou pomoc. V případě, že má u sebe postižený tzv. záchranný balíček, který obsahuje léky a adrenalinovou injekci, léky mu podáme a počkáme, zda alergie ustoupí. Pokud ne a jedinci bude ještě více zle, aplikujeme adrenalin, který se vpichuje do svalu, nejčastěji do stehna. Po příjezdu lékaře mu sdělíme, jaké léky jsme alergikovi podali.
JAKÉ ALERGENY JSOU V KVĚTNU NEJVÍCE AGRESIVNÍ?
Období květu v měsíci květen mají: vrba, dub, platan, borovice, černý bez, lípa, tráva, jitrocel, šťovík. Pokud víte, že jste na některé z těchto rostlin alergičtí, pokuste se jim vyhýbat.
