Až tři pacienty denně operují ve svatoanenské nemocnici v Brně…

FNUSA se do tuzemského pilotního projektu robotické chirurgie zapojila v roce 2005, o rok později brněnští odborníci s pomocí robota operovali prvního pacienta. Do roku 2013 se uskutečnilo bezmála 600 zákroků, avšak následně nemocnice i z ekonomických důvodů program opustila. Přístroj za 80 milionů korun loni koupila díky dotaci. Po zaškolení s ním lékaři operují přibližně od léta, dnes jej využili třeba při odstranění nádoru ledviny u starší ženy.

“Snažíme se ledvinu zachovat a odstranit jen tumor a bezpečný lem v okolí tkáně. Robotický systém nám v tom výrazně pomáhá. Umožňuje až desetinásobné zvětšení, zatímco u laparoskopie je tak dvojnásobné, trojnásobné. Operatér také vidí 3D obraz v HD kvalitě a dva nástroje kopírují pohyb rukou. Zároveň pedálem ovládá kameru a naviguje si ji tam, co potřebuje vidět. Když kameru ovládá asistent, ne vždy dokáže hned reagovat na potřeby chirurga,” uvedl Dolan. Výhodou je i menší fyzická náročnost pro operatéra, čímž se šetří nedostatkový personál.

Díky tomu, že přístroj umožňuje přesnou chirurgickou práci, snižuje riziko chyb a poškození okolních tkání, z něj výrazně těží i samotní pacienti. Metoda znamená nižší riziko infekcí a krvácení, menší jizvy i snazší rekonvalescenci. “Pacienti jdou často třeba na čtvrtý den domů,” dodal Dolan.

Osvojit si ovládání robota nicméně není jednoduché. Konzoloví chirurgové, tedy ti, kteří robota přímo řídí od ovládací konzole, museli před získáním certifikace strávit desítky hodin u virtuálního trenažéru. Tam se zdokonalovali v jemné motorice, odezvě a možnostech při ovládání robota. Později tréninkovými nástroji uvnitř fantomu břicha operovali třeba pomeranč. Dolan připouští, že mnozí z těch, kteří robota využívají, by si dnes už jen těžko zvykli na práci bez něj.

Nemocnice usiluje o rozšíření operativy pro léčbu refluxních onemocnění a brániční kýly a také pro gynekologickou jednodenní chirurgii. Důležité je získání akreditace a dohoda se zdravotními pojišťovnami.